Úvod do děje
Rozhovor dvou vesničanů
Ne! Bylo to tak! Přísahám! Altrun tam skočil a jediným úderem svého kopí temného pána skolil.
A jak potom vysvětlíš, že nakonec stejně zemřel?
Přece protože ho boj natolik oslabil, že ho jed, který mu proudil v žilách, nakonec zabil.
Jaký jed? A neříkal jsi, že ho skolil jediným úderem, tak jaký pak boj?
Každý přece ví, že Altrun utržil během boje s velkou Bestií zranění, kvůli kterému už nebyl nikdy tak silný jako dřív.
O čem se to u Svaté trojice bavíte?
O čem asi. O velkém Altrunovi, který zemřel během Války bohů.
To byl nějaký válečník?
Slyšíš to Ricku? Prý jestli to byl nějaký válečník. Ha! To byl bůh, kamaráde, velký a mocný!
Jak to že jsem o něm nikdy předtím neslyšel?
Protože jsi nevzdělaný křupan, proto. Copak nevíš, že celý klášter východně odtud je mu zasvěcený?
Nějaký klášter je mi úplně ukradený.
Jak říkám. Křupan.
Nech ho být Bendo, však ho znáš. A vůbec, slyšeli jste ty zvěsti?
Jaké zvěsti?
Prý na západě řádí nějaké strašné zlo. Kudy projde, tam vše lehne popelem.
Báchorky.
Tím bych si nebyl tak jistý. Nedávno tudy procházel královský kurýr. Slyšel jsem, jak říká něco o odsunu obyvatel.
Děláš si srandu? Teď, když je před sklizní?
Proto si říkám, že na těch blbostech musí něco být.
To by nám mohl pomoct ten tvůj Altrun!
Jdi do háje Vincku! A neber si jeho jméno do huby! Bez něj bys tu nebyl ani ty, ani těch tvojich pět parchantů!
Kašli na něj. Ať je to, jak chce, čekají nás těžké časy, kamaráde, těžké časy.
Co se vlastně stalo?
Jako tomu bylo již po mnoho předešlých nocí, utrmácení dobrodruhové ve svitu hvězd vstoupili branami chránícími klášter zasvěcený dlouho zapomenutému bohu Altrunovi. Toužili pouze spočinout unaveným údům i hlavám. Hrozba zničení všeho, co jim je na světě drahé, však nedala nejedné hlavě spát. Také nedávné události a osvobození Crosse, na jehož uvěznění dobrodruhové tak dlouho pracovali, na klidu nikomu nepřidaly.
Po příchodu do chrámu dobrodruhy ne příliš vlídně přivítala procesí jeho prchajících obyvatel. Ti se snažili před blížící se hrozbou uprchnout, dokud se ještě dalo. Na zádech a v rukou nesli to málo, co dokázali ve spěchu pobrat. Snažili se k odchodu přesvědčit rovněž dobrodruhy, kteří mířili opačným směrem, ale bezvýsledně. Snad pro dobro jich všech…
V chrámu se dosud zdržoval také nepoddajný archeolog, který zkoumal místní záhady i historii svatého místa. Na svá zjištění i vědomosti však byl velmi skoupý, jelikož se již několikrát setkal s nenechavými rukami vykradačů posledních cenností, jež odvážný (či bláhový) vědec vlastním tělem uchránil. Ač neochotně, uvěřil nezištným snahám dobrodruhů dostat se k tajemstvím, které chrám boha Altruna ukrývá. Dozvěděli se totiž o jakési bájné zbrani s názvem Rocklest, jež snad měla dokázat zabít i bohy. Právě tato zbraň se měla nacházet v chrámu, jeho umístění ale bylo chráněno jakýmsi kouzlem či neprostupnou bariérou.
Dobrodruhové se proto pustili do luštění tajemných šifer, které v chrámu objevili a které snad mohly přinést nové informace důležité při hledání tajemné zbraně. Zároveň bylo potřeba vyřešit, jak zabránit Crossovi, aby pomocí magického amuletu, který vytvořil z pout, jež jej donedávna vázaly, zachytil a uchoval nezměrnou moc Ainy. Dobrodruhové se proto dohodli, že společně s arcimágyní Annou vytvoří kopii onoho amuletu, který plánovali v rozhodný okamžik potají vyměnit.
Zároveň však pokračovali ve vytváření totemů jednotlivých ctností. Ty doplnili s pomocí vykonání činů moudrých a spravedlivých. Zahájení dávného pohanského obřadu, který měl na krátkou dobu Ainu oslabit pomocí čisté moci těchto ctností, tak již nic nebránilo.
Dobrodruhům se nakonec podařilo vytvořit s pomocí místního trpasličího kováře přesnou kopii Crossova amuletu. Stačilo pouze získat stříbro z opuštěného dolu a porazit strážce magického zřídla. I s přijetím těchto ochranných opatření se však pravé povahy Crossova plánu a také Anny, která chtěla originál amuletu uchovat u sebe, dobrodruhové obávali. Vzhledem k nejistotě a tajemstvím obestírajícím bájný Rocklest jim však nezbylo, než vyzkoušet i tuto možnost.
Aby neměli všech starostí málo, než nad chrámem zapadlo slunce a krajinu zahalila tma, museli dobrodruhové chránit svaté místo vlastními těly před útoky vykradači hrobů. Ti snad ze zoufalství vzali chrám útokem a za svou troufalost zaplatili životy. Když na dohodnuté místo přiběhla hlídka s děsem v očích oznámit, že se Aina blíží, byli již dobrodruhové připraveni.
Aina vstoupila do připravené pasti v kruhu totemů pěti ctností a všichni započali zaříkávání. Cross pak triumfálně vytáhl z brašny amulet a začal s procesem odčerpávání Aininy moci. Něco se však ošklivě pokazilo. Aina postupně posedla několik dobrodruhů, kteří byli nuceni vstoupit k ní do kruhu, a bez milosti se s nimi vypořádala. Ten pohled pak dobrodruhové již nemohli déle snášet, proto totemy odhodili a dali se na úprk směrem ke vchodu do chrámu. Jen na poslední chvíli vzpomněli na Crosse, kterého mezitím jaksi vysávala opět Aina. Získání Rocklestu tak zůstalo jedinou možností, jak zachránit svět před jejím běsněním.
V chrámu dobrodruhy čekalo mnoho nástrah a zkoušek. Jejich pozornost a paměť prověřil magický most, který tvrdě trestal jakékoli pochybení ztrátou končetiny. Jejich pravou víru pak prověřila sudba, jež ty, kteří neměli svá srdce naplněna vírou ve Svatou trojici, bez milosti ze svatého místa vyloučila. Dobrodruhové museli prokázat rovněž bystrost a rychlý úsudek při několika rébusech a hádankách. Ale ani jejich čepele nezůstaly bez poskvrny. Když se z okolní temnoty vynořil obrovský pavouk a následně hordy nemrtvých, museli se dobrodruhové zvlášť urputně ohánět zbraněmi, aby vyvázli svými životy. Tyto hrůzy následovala rovněž Aina a dýchala dobrodruhům na záda. Bezvýchodnou situaci se rozhodla změnit Anna, která se ve snaze získat jim trochu více času pokusila neúnavný postup Ainy zastavit. Její smrtelný výkřik byl tím posledním, co při průchodu dalším portálem zdáli zaslechli.
Na konci cesty pak dobrodruhy čekalo setkání, na něž nezapomenou do konce svých životů. Zjevili se totiž přímo před zářícími zraky Svaté trojice. Jejich kroky však následovala rovněž Aina, která se užuž chystala vrhnout na Stopaře. Ten pomocí lsti, kdy nedříve dobrodruhové netušili, zdali nechce zabít samotné bohy, nad Ainou zvítězil. V poslední chvíli totiž hodil zlomené kopí Rocklestu Zephyrovi, který Ainu jednou provždy sprovodil ze světa. Bohové pak k ohromeným dobrodruhům promluvili a varovali je před dosud neukončenou Válkou bohů. Mluvili rovněž o jakýchsi šampionech bohů, které by měli být odhaleni a kteří by měli vychýlit jazýček vah ve prospěch bojovníků Světla.
Osud tomu však nechtěl, aby dobrodruhové opustili sídlo bohů ozářeni jejich nekonečným světlem a mocí. Pod rouškou tmy totiž do těchto svatých prostor pronikl nikdo jiný než Cross a uzmul cosi skrytého v jakémsi oltáři. Co však bohům přímo „pod nosem“ ukradl, zůstalo zahaleno tajemstvím…
Pokračování příště